Au, to bolí...

16.01.2016 12:59

 

 

Když nás něco bolí, chceme se bolesti co nejrychleji zbavit. Proto i kvete farmaceutický průmysl. V roce 2012 české domácnosti zaplatily za léky 21,5  miliardy korun, z toho za volně prodejné  9,4 miliardy a zbytek jako doplatek za léky předepsané lékařem. Přitom otrava léky určenými proti bolesti a teplotě není až tak vzácná. I volně dostupné léky mohou mít nežádoucí účinky a lze se jimi předávkovat. Už i čtyři paraleny mohou zabít. Obsahují paracetamol a při předávkování dochází k poškození jater.  Zvláště, když se k tomu „naordinuje“ alkohol. Ale nebezpečné je také kombinovat léky s kávou či kolou. 

 

Každá bolest by nás však měla motivovat, abychom se vrátili sami k sobě, hledali, co děláme špatně. Měli bychom si klást otázku, proč nás to bolí a co se skrývá za tou naší bolestí?

Zkrátka důležitější než bolest by pro nás měla být její příčina. Mnohdy však když zajdeme k lékaři, zjistí, že jsme zdraví a přes všechna vyšetření se nedopátrají příčiny. A napíší léky tišící bolest.

 

Podobně jako bolesti se snažíme vyhýbat strachu, panice, hněvu a nechceme vidět, že je vyvolávají naše životní zkušenosti. Nevyvlékneme se z toho ani když se řídíme podle rady, abychom pozitivně mysleli. Soustřeďujeme se tak jen na určitou část své osobnosti – a to myšlení. Avšak to je určitým popíráním, popíráním emocí. Popíráme-li emoce, vytváříme v těle tlak, přetížení. A jak často se cítíme přetížení? Obviňujeme z toho pak své nejbližší, zaměstnavatele, okolnosti… nebo neseme na svých bedrech víc, než jsme schopni unést. Divíme se pak, že nás bolí záda? Naše nevyřešené problémy se tak „somatizují“ a objeví se bolest. Nebo jak často se cítíme vinní v důsledku hodnocení či kritiky svého okolí? A přitom se tolik snažíme nehněvat se, jsme ochotní řešit problémy… nebo se nikdy nezlobit, nerozčílit… to je jen klamání sebe sama. 

 

Měla jsem klientku, která léta snášela to, že její manžel po příchodu domů, vedl půldruhahodinový telefonický hovor se svojí matkou, zatím co ona po příchodu ze zaměstnání během té doby připravovala večeři, odbíhala k dětem pomáhat jim s úkoly, do toho se snažila naplnit pračku, pověsit prádlo. Její prosby, aby jí manžel pomohl, nebyly vyslyšeny, naopak, musela poslouchat, že chudák tchýně je celý den sama doma a potřebuje si popovídat. Snažila se být tedy chápající, ale po dvou letech skončila se zánětem žlučníku na operačním stole.

 

Dopadla by zřejmě jinak, kdyby věděla, že naše pocity jsou odpovědí na podněty z okolí a že nejsou ani dobré, ani špatné. Ale je to jediný způsob jak si uvědomit, že příčina naší nemoci a bolestí je v emocionální rovině.  Uvolníme-li tuto „bolest“ můžeme se dopracovat k prapříčině svého zdravotního problému a skutečně s tím  něco udělat.

 

Slova emoce – nemoce  jsou si blízká a souvisí úzce s naším zdravotním systémem.

 

                     

 

 

 

Vyhledávání

Novinky a Články

Přihlaste se k odběru novinek a článků ze světa alternativního léčení:

Individuální studium Numerologie

Více zde >

Naplánované kurzy

V této rubrice nejsou žádné články.

© 1950 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode