Jak si správně přát

16.01.2016 13:03

Jednou, když jsem připravovala k večeři mozeček a rozsekávala jsem jej nožem, vzedmula se ve mne kacířská myšlenka: ať mi nikdo netvrdí, že tohle myslí.

„Mozek“ sice něco vymyslí, ale začne produkovat další a další myšlenky, a někde uvnitř hlavy se něco nebo někdo hádá. Abychom se někam posunuli, musíme se soustředit a zapnout naši „mysl“. O její organizaci však mnoho nevíme. Mysl jakoby si oproti mozku přibírala něco nebo někoho „na pomoc“, jakoby také cítila. Používá určité vibrace evokované emocemi.

Mozek nám může říci, že to naše auto, ve kterém jezdíme, už moc spolehlivé není a  potřebuje  vyměnit. Můžeme z toho mít i depresivní pocit, protože na nové nemáme. A tak si povzdechneme, přeju si nové auto, ale…

Nic nevznikne bez energie myšlenky. Když si však začneme představovat, jaké to je jet v novém autě, něco se v nás rozvibruje. Právě díky emoci, kterou při té představě prožíváme, naše mysl, pojme nové vibrace. Jsou to vibrace srdce a tělo přijme tuto vibraci. Už do prostoru nevysílám jen to, že potřebuji nové auto s pochybnostmi, zda se mi to podaří, ale radost, kterou mi představa, že mám nové auto a užívám si je, mění to, co vysílám do prostoru. Tím se mění i fyzická stránka -  jsme připraveni a otevření něčemu novému. 

Přitahujeme jako magnet do svého života to, na co myslíme.  A chceme-li změnu, samotný mozek na to nestačí. Potřebujeme k tomu ještě emoce, tedy vibrace pramenící ze srdce.

Jak říká klasik: Tvůj život je jako prázdná sklenice. A je jen na tobě, čím si ji naplníš, protože stejně si to nakonec vypiješ sám.

Vyhledávání

Novinky a Články

Přihlaste se k odběru novinek a článků ze světa alternativního léčení:

Individuální studium Numerologie

Více zde >

Naplánované kurzy

V této rubrice nejsou žádné články.

© 1950 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode